|
Vtipy
| Hádanky
Zákony Kreslené Vtipy |
VTIPY NÁBOŽENSKÉKamionista vejde do hospody a ptá se hospodského: "Koho byl ten černý pes s bílým obojkem?" Hospodský mrkne z okna ven a povídá: "To byl náš farář, co hledal kontaktní čočky!" Kohn s Blumenfeldem prohráli už majlant na dostizích. Jdou prosit Boha a slibují, že dají židovské obci tisíc korun, když tentokrát vyhrají. Ale při příštích dostizích zase prohrají. "Tak Kohn, já nevím, půjdem poprosit křesťanského Boha, třeba nám dá vyhrát on." Tak jdou do kostela, prosí křesťanského Boha a slíbí, že když vyhrají, dají tisíc korun jemu. A druhý den vyhrají balík. Kohn padne na kolena, zvedne oči k nebi a pokorně povídá: "Ach, jak je ten náš Bůh moudrý! Ten dobře věděl, že mu stejně nic nedáme." Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo stmívat a ony byly stále ještě dost daleko od kláštera. SM: "Sestro, zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce." SL: "To je zcela logické. Chce nás znásilnit." SM: "Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co budeme dělat?" SL: "Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji." SM: "To ale není řešení." SL: "Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou věc - půjde rychleji taky." SM: "Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle rychlosti nás ten chlap dohoní už za minutu." SL: "Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě zároveň." Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou. Sestra Matematička po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně už za malou chvíli se v klášteře objevila také Sestra Logička. SM: "Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo." SL: "Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se jak nejrychleji jsem mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky." SM: "A?" SL: "Stala se jediná logická věc. Dostihl mě." SM: "Bože! Co jsi udělala?" SL: "Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni nahoru." SM: "Panenanebi! A co on?" SL: "Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů." SM: "Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?" SL: "Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!" Čtyři kazatelé měli mezi sebou řadu teologických sporů a tři z nich byli vždycky proti tomu čtvrtému. Jednoho dne se kazatel, který byl vždy z kola venku, rozhodl odvolat k vyšší autoritě. "Ach Bože!" volal. "Já v srdci vím, že mám pravdu a oni se mýlí! Dej mi, prosím, znamení, aby také oni poznali, že rozumím tvým zákonům." Byl krásný, slunečný den. Jakmile kazatel dokončil svou prosbu, po nebi se přihnal mrak a zastavil se jim nad hlavou. Jednou zahřměl a pak se rozplynul. "Znamení od Boha! Vidíte, mám pravdu, věděl jsem to!" Ale ostatní tři s ním nesouhlasili a tvrdili, že se takové mraky za horkých letních dnů vytváří běžně. A tak prosil znovu: "Ach Bože, potřebuji větší znamení, abych dokázal, že mám pravdu a oni se mýlí. Tak prosím, Bože, větší znamení." Tentokrát se objevily čtyři mraky, rozběhly se proti sobě, srazily se do jediného velkého mraku a mohutný záblesk srazil strom jen pět metrů daleko od kazatelů. Mrak najednou zmizel. "Říkal jsem vám, že mám pravdu!" trval na svém samotář, ale ostatní trvali na tom, že se nestalo nic, co by se nedalo vysvětlit přírodními zákony. Neústupný kazatel začal prosit znovu; jakmile řekl: "Ach Bože..." nebe zčernalo, země se zatřásla a hluboký, dunící hlas zahřměl "MÁÁÁÁÁÁÁ PRAAVDUUU!" Nebe se vrátilo do své původní podoby. Kazatel si dal ruce v bok a řekl: "Tak co?" "No a?" odpověděl druhý. "Teď je to tři proti dvěma!" Baví se dvě duše v ráji: "Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?" "Byl to hlas mé ženy." "A co říkala?" "Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl."
|
reklama s klik
|